Česká provincie
Kongregace sester sv. Cyrila a Metoděje

Velehrad, poutní a exerciční dům Stojanov

Idea

Osudy velehradského poutního a exercičního domu Stojanov jsou úzce spjaty s osobností ThDr. Antonína Cyrila Stojana, arcibiskupa olomouckého v letech 1921–1923, kterému po první světové válce ležela na srdci duchovní obnova národa a záchrana cyrilometodějské víry. Byl propagátorem lidových poutí a exercicií i obnovitelem moravských poutních míst (sv. Hostýn a Velehrad).

Stojanov

V roce 1922 posvětil arcibiskup Stojan základní kámen poutního a exercičního domu na Velehradě, jehož stavbu inicioval, a proto nese jeho jméno. Při této příležitosti napsal do pamětní listiny: „Dům tento má poskytnout duchovní samotu a v ní účastníci mají docházet duchovní obnovy a duchovního obrodu.“ Byl to první exerciční dům v Čechách a na Moravě. Exerciční činnost na Stojanově se pod vedením otců jezuitů rozvíjela, byla však násilně přerušena druhou světovou válkou a následně v letech 1948–1989, kdy byl dům změněn na ústav sociální péče pro mládež.

V roce 1990 byl v restituci navrácen olomouckému arcibiskupství. Po opravách a rekonstrukci začal od roku 1992 opět sloužit úmyslům svého zakladatele nejen jako poutní a exerciční dům, ale také jako místo setkávání různých hnutí, řeholí a seminářů. V témže roce byla založena tradice „Studentských Velehradů“, tj. několikadenních setkání vysokoškoláků z akademických obcí naší republiky, dále se pravidelně setkávají bohoslovci všech seminářů Čech, Moravy a Slovenska s hlavním cílem vzájemného poznávání a obohacení (www.stojanov.cz).

Sestry CM

Kongregace sester sv. Cyrila a Metoděje začala působit v exercičním domě ještě před úředním schválením tohoto řeholního společenství, kdy ještě jako členky laické Cyrilometodějské družiny převzaly v roce 1925 vedení Stojanova. V roce 1950 byla exerciční činnost Stojanova komunistickým režimem zakázána. V témže roce byly sestrám státem zabrány jejich řeholní domy v Brně a Matka zakladatelka, S. Marie Růžena Nesvadbová, zde našla útočiště pro děti s mentálním postižením, které měly sestry ve své péči. Tím byl dán základ k pozdějšímu vzniku státního ústavu sociální péče. Od roku 1992, kdy se Stojanov postupně vracel ke svému původnímu účelu, převzaly sestry opět vedení exercičního domu.

V současné době tvoří řeholní komunitu na Stojanově osm sester. Podílí se na ekonomickém řízení a materiálním i duchovním zajištění chodu exercičního domu. Působí jako katechetky a sakristiánky či aranžérky květin.